INDIVIDUÁLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM

_{Třetí stupeň představuje společné sestavení Individuálního výchovného programu (řešeno je buď v rámci školy mezi pracovníky školy, žákem a jeho zákonnými zástupci nebo je již řešeno ve spolupráci s dalšími přizvanými odborníky. Před nastavením IVýP, tak může být svolána např. výchovná komise).}

Individuální výchovný program je forma spolupráce mezi školou, žákem, zákonným zástupcem, případně další zúčastněnou stranou, při řešení rizikového chování žáka. Cílem Individuálního výchovného programu je odstranit rizikové chování žáka a předejít tak důsledkům z tohoto chování, prostřednictvím hledání a stanovení optimálního řešení a plánování společného postupu, který povede k naplňování potřeb dítěte a zlepšení situace rodiny.

Vzhledem ke skutečnosti, že předchozí stupně nápravy, jako je rozhovor se žákem a rozhovor se zákonným zástupce, nevedly ke zlepšení situace a chování žáka, je třeba využít spolupráce s orgánem sociálně právní ochrany dětí. V tomto stupni postupu řešení se již jedná o spolupráci na bázi závazku, tudíž jsou jednotlivé strany zavázány pravidla vzájemné dohody dodržovat.

Individuální výchovný program nabízí prostor pro vzájemný dialog a možnost vyhledat a nastavit vhodnou podporu pro žáka/zákonného zástupce k získání potřebných kompetencí směřujících k odstranění rizikového chování. Dochází ke zvýšení kontroly a tlaku na změnu, a to nejen v případě žáka, ale v určité míře u všech zúčastněných.

Základní podnětné kroky pro vedení úvodního setkání, získání podkladů pro IVýP:

• Pojmenování nežádoucího chování žáka.
• Pojmenování dosavadních důsledků tohoto chování.
• Hledání „slabých míst“, která by toto chování mohla podněcovat.
• Definování žádoucího chování.
• Motivování žáka/zákonných zástupců k žádoucímu chování.
• Stanovení úkolů.
• Stanovení potřebné podpory.
• Stanovení frekvence a způsobu kontroly.
• Definování dalších postupů a případných opatření při nedosažení žádoucích změn.

Setkání se se žákem a zákonným zástupcem probíhá v třech časových horizontech, a to při úvodním setkání, kde se nastavují pravidla a parametry spolupráce, při kontrolním setkání, v rámci kterého se vyhodnocuje efektivita individuálního výchovného programu a závěrečného setkání, kdy se závěrečně zhodnotí naplnění očekávaných výsledků.

Účastníky setkání k sestavení individuálního výchovného programu může tvořit škola, žák, zákonní zástupci, orgán sociálně právní ochrany dětí, sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi, středisko výchovné péče, pediatr, aj.

Individuální výchovný plán lze využít nejen při rizikovém chování žáka, ale i v situacích, ve kterých neleží příčina problému na straně žáka, a je třeba např. větší zapojení rodiny při uspokojování potřeb dítěte a při jeho vzdělávání.

Vzory dokumentů vychází z Metodického doporučení MŠMT pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků, č.j.MSMT-43301/2013.