Pohovor (jednání) se žákem
První stupeň představuje pohovor se žákem (řešeno je pouze v rámci školy mezi pracovníkem školy a žákem)
Ve školním prostředí se setkáváme se situacemi, které je potřeba řešit se žákem mimo vyučování. Proto se často setkáváme s pojmem „Pohovor se žákem“, který realizuje sociální pedagog, ale i jiní pracovníci ŠPP na denní bázi.
Situace, při kterých může být třeba realizovat pohovor:
- Výchovné problémy,
- prospěchové potíže,
- záškoláctví,
- užívání drog,
- agresivita,
- delikvence,
- ohrožující rodinné zázemí aj.
Pohovor (jednání) se žákem je forma spolupráce mezi školou a žákem, při řešení výukových či výchovných problémů, rizikového chování nebo v jakýchkoliv dalších situacích, kde žák vyžaduje zvýšenou podporu. Pohovory mají především podpůrný či nápravný charakter tak, aby došlo k včasnému řešení problémů žáků, případně aby nedošlo k prohlubování vzniklého problému. Cílem pohovoru se žákem je tedy identifikovat příčiny jeho obtíží a navrhnout se žákem opatření, která by měla negativní vývoj problému utlumit/vyřešit.
Nástroj pohovoru přináší prostor pro vzájemný dialog a možnost vyhledat a nastavit vhodnou podporu pro žáka.
Některé situace, například výchovné problémy se žáky jsou řešeny nejprve třídním učitelem.
I zde je však vhodné, když třídní učitelé požádají sociálního pedagoga k účasti na jednání již při prvním, případně při pohovoru s rodiči. Při závažnějších problémech a nekomunikaci rodičů je pak třeba uspořádat výchovnou komisi. Doporučuje se jednání začít neutrálně a pozitivně, např. jak se žákovi daří, jak se má, zda si dá něco napití apod. V průběhu pohovoru je důležitá komunikace založená na respektu a pochopení. Při jednání je užitečné používat efektivní komunikaci a vyvarovat se komunikačním zlozvykům.
Určitou formou jednání se žákem je i pohovor v rámci krizové intervence.
Vzory dokumentů vychází z Metodického doporučení MŠMT pro práci s Individuálním výchovným programem v rámci řešení rizikového chování žáků, č.j.MSMT-43301/2013.