Komparace činností sociálního pedagoga uvedených v šablonách OP JAK s faktickou činností dle ASOCP

Ve výzvách zveřejněných v květnu 2022 byla v rámci Šablon I Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) otevřena možnost personální podpory sociálního pedagoga pro MŠ, ZŠ i SŠ. Podmínky jsou pro MŠ, ZŠ i SŠ téměř totožné.

Kvalifikační podmínky na sociálního pedagoga dle výzev OP JAK

Kvalifikační podmínky uvedených výzev stanovují pro výkon pozice sociálního pedagoga jako dostatečné absolvování následujících oborů:

• humanitární práce,
• sociálně právní činnost,
• charitní a sociální činnost,
• sociální politika,
• sociální péče,
• sociální patologie nebo právo.

Dle Asociace sociálních pedagogů jsou kvalifikační podmínky (s ohledem na profil absolventů výše zmíněných oborů) naprosto nedostatečné pro výkon pozice sociálního pedagoga.

Špatná identifikace žáků ohrožených školním neúspěchem dle OP JAK

V daných Šablonách OP JAK jsou vyjmenovány oblasti, které je možno sledovat při identifikaci žáků ohrožených školním neúspěchem (Příloha č. 2 výzvy Šablony pro MŠ a ZŠ I, str. 21 a 45). Uvedené je doplněno o informaci, že „výběr žáků je zcela v kompetenci ředitele školy“, a že „žáky vybírá ředitel školy ve spolupráci s pedagogy na základě prospěchu v uplynulém období (školní rok/pololetí)“. Prvně je potřeba si uvědomit, že sociální pedagog má ve své náplni práce depistážní činnost, kdy se tedy zaměřuje na vyhledávání žáků ohrožených školním neúspěchem (a další, upřesňujeme dále).

Je pravdou, že sociální pedagog přirozeně spolupracuje s vedením školy, stejně jako se všemi dalšími aktéry celého výchovně-vzdělávacího procesu, avšak ředitel nerozhoduje výhradně „na základě prospěchu v uplynulém období“, jak je uvedeno v Šablonách. Je nutné sdělit, že sociální pedagog nepracuje pouze s žáky ohroženými školním neúspěchem nebo s žáky sociálně znevýhodněnými, přestože jsou jeho primární cílovou skupinou. Věnuje se i dětem bez jakéhokoliv znevýhodnění, např. při práci s celými kolektivy tříd. Je také nutno uvědomit si, že školní úspěšnost žáků neznamená jen dobrý prospěch ve vzdělávacím procesu (tj. hezké známky), ale také i duševní zdraví a stabilní vývoj. Tyto a všechny další faktory ovlivňují celý výchovně vzdělávací proces. Učitel se zaměřuje především na vzdělávací aspekty a sociální pedagog pak na ty výchovné v rámci přímé práce s žákem školy.

Také je však třeba sdělit, že souhlasíme s tím, že součástí jeho náplně práce je „vytvářet propojení mezi školou a jinými subjekty, např. obcí, policií, státním zástupcem a zdravotnickým zařízení nebo poskytování mediace mezi školou, rodiči a uvedenými institucemi a pomoc s právními a sociálními otázkami“, jak Šablony správně uvádějí, tedy že „sociální pedagog působí jako prostředník mezi základní školou a rodinou“, avšak to není jeho jediná role.

Je dále pravdou, že „sociální pedagog pomáhá žákům, jejichž rodiny nemají dostatečnou kapacitu pomoci s přípravou do školy a s motivací ke studiu, poskytuje pedagogům informace týkající se zázemí žáků a problémů, což následně pedagogům pomůže zvolit vhodný přístup k žákovi“.

Hlavní úkoly sociálního pedagoga nejsou v šablonách kompletní

Dále jsou v Šablonách uvedeny činnosti, které dle nich patří mezi hlavní úkoly sociálního pedagoga (Přehled Šablon a jejich věcný výklad, Příloha č. 2 výzvy Šablony I pro MŠ a ZŠ, str. 22 a 46, 47), avšak jejich výčet není kompletní. Činnosti, které sociální pedagog vykonává, jsou rozepsány dále, kdy namísto v Šablonách uváděných 7 aktivit týkajících se žáků ohrožených školním neúspěchem vykonává v praxi desítky odborných činností.

Je proto nutné uvést na pravou míru hlavní činnosti sociálního pedagoga, které zahrnují preventivní a výchovný aspekt, který navazuje na cílovou skupinu:

1. Činnosti poradenské, podpůrné, konzultační a výchovně-vzdělávací
   • Poskytování individuálního poradenství, konzultací a pomoci žákům i rodinám, kteří se nachází v tíživé situaci (např. nepříznivá situace v rodině negativně ovlivňující vzdělávání žáka, ohrožení sociálním vyloučením či školním neúspěchem, problémy se spolužáky, problémy se začleněním do kolektivu) s cílem zlepšení výchovně vzdělávacích podmínek žáka.
   • Poskytování dlouhodobé péče žákům s výchovnými obtížemi, sociálním znevýhodněním, žákům se specifickými vzdělávacími potřebami, žákům s nízkou studijní motivací a školní docházkou, včetně individuálních konzultací s rodiči.
   • Participace na kariérovém poradenství.
   • Zabývání se rodinnou situací žáka (procesem pedagogizace rodinného prostředí), rodinnými problémy, které ovlivňují školní úspěšnost žáka.
   • Poskytování sociálně pedagogického a sociálně právního poradenství ve škole i v domácím prostředí.
   • Individuální i skupinové konzultace pro pedagogické pracovníky se zaměřením na výchovně vzdělávací proces žáků, poskytování poradenské činnosti jako formy podpory pro pedagogické pracovníky. 
   • Účast na jednání s rodiči, výchovných komisích i případových konferencích a případně realizuje facilitaci těchto setkání, včetně nabízení řešení konfliktních situací při jednání s rodiči.
   • Rozvíjení klíčových kompetencí ukotvených v RVP a ŠVP.
   • samostatné pedagogické vedení zájmového vzdělávání uvnitř školy a koordinování žákovského parlamentu.
   • Realizování výchovně-vzdělávacích aktivit u žáků, kteří jsou ohroženi školním neúspěchem a nastavení strategií k dosažení lepších výsledků, včetně individuální práce se žáky formou doučování, posilování efektivity preventivního působení na všechny žáky (v kooperaci s pedagogy školy a rodinou).
   • Podílení se na zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků (vykonávání dozorů ve škole i na školních akcích).
2. Činnosti preventivní a intervenční
   • Plánování a realizování výchovných a preventivních aktivit a programů směřujících ke zvyšování sociálních dovedností žáků, k utváření jejich zdravého životního stylu a předcházení školnímu selhávání a podpora zdravých vztahů ve třídě i v kolektivu žáků.
   • Plánování a realizování intervenčních a výchovných aktivit a programů u žáků ohrožených školním neúspěchem, výchovnými problémy, rizikovým chováním nebo sociálně patologickým prostředím s uplatněním přístupů sociální pedagogiky.
   • Nastavování strategií řešení u žáků s výchovnými obtížemi, rizikovým chování ve škole, se sociálním znevýhodněním, včetně její koordinace a realizace.
   • Vykonávání krizové intervence pro žáky, pedagogické pracovníky a zákonné zástupce.
   • Participace a koordinace v procesu pedagogizace prostředí.
   • Sledování aktuálních trendů v rozvoji rizikového chování a dle potřeby adekvátně intervenuje.
3. Činnost diagnostická a depistážní
   • Diagnostikování potřeb žáků a jejich rodin z hlediska výchovně-vzdělávacího procesu.
   • Analyzování a diagnostikování prostředí a klima školy, třídních kolektivů (sociometrie) s následnou intervencí.
   • Vyhledávání a diagnostikování zaměřené na žáky s potenciálně zvýšeným sklonem k rizikovému chování.
   • Vyhledávání žáků z prostředí sociálně znevýhodněného, zanedbávajícího a ohrožujícího prostředí, včetně vyhledávání žáků ohrožených školní neúspěšností a zařazení do vhodného preventivního, stimulačního, nebo intervenčního programu.
   • Vykonávání depistáže ve spádové oblasti školy.
4. Činnosti metodické, koordinační, informační a vzdělávací
   • Zvyšování povědomí žáků a jejich rodin o nabídce poradenských a podpůrných služeb.
   • Provádění vzdělávací a osvětové činnosti pro pedagogické pracovníky školy.
   • Poskytování poradenství pedagogům pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním, výchovnými obtížemi, rizikovým chováním a poruchami chování a učení ve spolupráci s ostatními pracovníky ŠPP.
   • Spolupráce s pedagogy při řešení obtížných i každodenních pedagogických situací.
   • Účast na zasedání školního poradenského pracoviště, poskytování informací jejím členům.
   • Kooperace se školskými poradenskými zařízeními a s dalšími institucemi a orgány ve prospěch žáka (OSPOD, SVP, PPP, SPC, lékaři, probační a mediační služba, soudy, statní zastupitelství, městská Policie, Policií ČR, střediska volného času, sociální služby, Úřad práce, neziskový sektor aj.).

Dále se sociální pedagog podílí na vytváření programu poskytování poradenských služeb ve škole, tvorbě, realizaci a evaluaci preventivního programu školy, včetně krizových plánů školy, spolupracuje se všemi členy poradenského pracoviště i při vykonávání svých činností. Sociální pedagog je součástí pedagogického sboru a školního poradenského pracoviště (má kompetence i k vykonávání funkce vedoucího školního poradenského pracoviště). Dokumentaci o svých činnostech vede v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Činnosti vykonává dle pokynů ředitele školy.

Sociální pedagog mj. vykonává přímou pedagogickou práci se žáky, navzdory tomu se v Šablonách uvádí, že je pracovníkem nepedagogickým. Sociální pedagog nekopíruje ani nenahrazuje činnost sociálních pracovníků, není ani pracovníkem sociální služby. Práci s rodinou využívá čistě pro zefektivnění školní úspěšnosti žáků, maximalizaci jejich vzdělávací kariéry (dosaženého vzdělání a zájmu o další vzdělávání) a jejich maximální možný rozvoj.

Z výše uvedeného je zřejmé, že sociální pedagog by měl být pedagogickým pracovníkem.